Hradec je skvělým výchozím místem na výlety k památkám v blízkém i vzdálenějším okolí. V Hradci i okolí najdete i další možnosti rekreace. Pro více informací čtěte níže.
Obec se rozkládá na levém břehu řeky Radbuzy 350 m nad mořem, 3 km západně od Stodu. Na jihozápadním okraji se nachází prastaré hradiště.
Historie Hradce sahá více než 1000 let do minulosti, patří k důležitým centrům slovanského osídlení. K roku 1186 patřil Hradec kladrubskému klášteru. Roku 1284 jej však král Václav daroval ženskému premonstrátskému klášteru v nedalekém Chotěšově. K roku 1354 tu je připomínán kostel sv. Vojtěcha. Roku 1406 porazil chotěšovský probošt Sulek v bitvě u Hradce bavorské nájezdníky německého proticísaře Ruprechta Falckého, sužující kraj. Na výzvu Václava IV. Sebral Sulek asi 7 000 pěších zbrojnošů a velké množství vozů, za Hradcem počkal na nepřítele a rychlým výpadem z ležení jej porazil. Po třicetileté válce byla ves z popudu klášterní vrchnosti dosídlena německými přistěhovalci, jejichž potomci byli po roce 1945 odsunuti do Německa. V roce 1921 žilo v obci 628 obyvatel, z nichž se 540 hlásilo k německé národnosti. Kostel sv. Jiří ze 14. století je stejně jako slovanské hradiště kulturní památkou. Po požáru vsi v roce 1773 byl opět obnoven. Hlavní oltář je raně barokního původu, ze stejného období pravděpodobně pocházejí i postranní oltáře. Kolem kostela se rozkládá někdejší hřbitov. Zajímavá je i barokní budova fary čp. 1. Ve velké vile z roku 1910 bylo před 2. světovou válkou sanatorium Dr. W. Linharta, potomka slavné lékařské rodiny pocházející z Hradce. Dnes zde sídlí OÚ Hradec u Stodu. Severovýchodně od kostela byla vystavěna na přelomu 19. a 20. století patrová budova školy. V místech zvaných „na Hrobech“ západně od vsi se nachází rozsáhlé slovanské hradiště z 9. – 13. století s valy a příkopy. Hradiště je dvoudílné a zabírá rozlohu přibližně 6 ha. Stával zde kostel sv. Vavřince, uváděný již v roce 1298. Při kostele vznikla asi ve 14. století tvrz. Kostel sv. Vavřince byl roku 1669 asi o polovinu zvětšen, sklenut, prosvětlen většími okny a opatřen věžičkou. Objekt byl naposledy opravován v roce 1768. Po zrušení chotěšovského kláštera byl uzavřen, odprodán a nakonec zbořen.
Hradištěm, dnes z valné části zastavěným kolonií rodinných domků, prochází komunikace na Lisov. 1,5 km jižně od obce na pravém břehu řeky Radbuzy se rozkládá skupina asi 40 - 50 pravěkých mohyl dosud neurčené kultury. Nad údolím mezi vsí a slovanským hradištěm se klene tříobloukový kamenný železniční viadukt. Pod vsí na Radbuze leží obloukový železobetonový most. Pod severozápadním okrajem vsi najdete zatopený lom vhodný ke koupání.
Město Stod je položeno asi 25 km jihozápadně od Plzně v mírném údolí, kterým protéká řeka Radbuza s přítokem Merklínky. S první historickou zmínkou o lokalitě se setkáváme v roce 1235, kdy král Václav I. věnoval ves zvanou Stod nedalekému klášteru premonstrátek v Chotěšově. Osídlení v prostoru nynějšího města je však daleko starší vzhledem k archeologickým nálezům. Pro obec je velmi důležitý letopočet 1315, kdy nechal král Jan Lucemburský povýšit vesnici Stod na městys. To svědčí o rychlém rozvoji obce, která ležela na důležité obchodní tepně mezi východem a západem. V roce 1363 za vlády Karla IV. dostává Stod další práva a výhody. Bylo právo dědičné, soudní, vedení městské knihy a právo užívání městské pečetě, která se užívala až do roku 1850. V roce 1544 bylo obci uděleno právo zřídit sladovnu a pivovar. O šest let později uděluje císař Ferdinand I. městečku právo výročního trhu. Dalším významným datem pro Stod byl rok 1547, kdy byla zřízena ve Stodě poštovní stanice. Katastrofou pro městys byla třicetiletá válka. Podle podkladů z roku 1654, zůstalo v obci jen 230 obyvatel. To mělo za následek povolání rodin z Teplé a Bavorska k dosídlení kraje a tím i germanizaci tohoto území. V roce 1850 se stává Stod městem. To zde již stálo 180 domů, ve kterých žilo něco přes 1500 obyvatel. Rozvoj města byl přerušen druhou světovou válkou. Po osvobození je většina německého obyvatelstva odsunuta do Německa. V dnešní době má město necelé 3 600 obyvatel. Pro další informace o městě Stod klikněte zde.
Na kraji města Stod v Hradecké ulici se nachází nemocnice (cca 3 km od penzionu).
Cca 50 m od penzionu se nachází potraviny COOP TUTY. V okolních městech Stod a Holýšov je několik restaurací, hospod i potravin.
V létě se lidé z Hradce a okolí chodí koupat do bývalého lomu, který leží na kraji obce (cca 500 m od penzionu). Koupání v lomu je zdarma a v létě funguje i kiosek s občerstvením.
Oblast je bohatá na trasy pro cykloturistiku. Můžete si udělat výlet na některou z okolních památek. Oblíbené jsou výlety přes město Dobřany, kde cyklisté dělají často přestávku, aby ochutnali vynikající dobřanské pivo. Další zastávkou je obec Chotěšov, kde je nádherný klášter založený ve 13.století na vyvýšeném místě nad řekou Radbuzou. Další, a sice Kladrubský klášter, ležící západně od penzionu, byl založený před 900 lety knížetem Vladislavem I.
V nedalekém Červeném mlýně (cca 1 km od Hradce) máte možnost si zajezdit na koni. Hipoturistika se stala v současné době velmi oblíbenou činností.
Přibližně 10 km od Hradce se nachází Golf Club Alfrédov. 18 jamkové golfové hřiště patří mezi nejdelší v České republice.
V areálu ZŠ a MŠ v Hradci je vybudováno nové moderní víceúčelové hřiště, které je pro veřejnost otevřené. Ve městě Stod je rovněž stadion, který poskytuje kvalitní zázemí pro sportovce. V areálu se nachází krytá hala, venkovní hřiště s umělým povrchem, tenisová hřiště, volejbalová hřiště, fotbalové hřiště, běžecká dráha.
V areálu stadionu v městě Stod je i letní kino, ve kterém se za příznivého počasí (většinou v letních měsících) pravidelně promítá.
Rybáři se mohou pokusit o svůj životní úlovek na řece Radbuze, v bývalém lomu anebo v revíru patřící Golf Clubu Alfrédov.
Zavolejte nám a rezervujte si pokoj!
Penzion a pohostinství - Turistická ubytovna - Levné ubytování na Plzeňsku
PENZION HRADEC s.r.o., Hradec 163, 332 11 HRADEC